english deutch français italiano
Přihlášení
jméno:
heslo:
Registrace | Poslat heslo
Dřevčická 635
108 00 Praha 10 Malešice
telefon: 255 797 455
mobil: 777 666 623
email: info@kvetiny-pro-radost.cz

Dnes má svátek: Anna (zítra Karina)

Hledat na tomto webu:

 
 
paysec

Počasí nejen pro Vaše květiny

- Pokojové rostliny -

 - Pokojové rostliny vytvářejí spojení s přírodou -  a to je dělá zajímavými.

 
Přirozeným tvarem, barvou a vůní, zkrášlí rostliny každý prostor.

 
  - K výzdobě obytných místností se květiny a hrnkové rostliny používali již v 17 století.
  - Ale teprve v 19 století, svou pestrostí a krásou,
ovládly Evropu, tropické rostliny.
 
 
 
 
 
 
 
 
 



 
 


  Oblíbené rostliny v domácnosti 

 
Agave americanaAgave americanaAlokaziaAlokaziaAlosasia - CalidoraAlosasia - CalidoraAloe veraAloe veraAraukarie  -  blahočet -  pokojová jedle - pokojový smrčekAraukarie  -  blahočet -  pokojová jedle - pokojový smrčekAspidistra elatior - kořenokvětka - domácí štěstí Aspidistra elatior - kořenokvětka - domácí štěstí BegonieBegonieBromelie- GuzmanieBromelie- Guzmanie
 
 
Dracena marginata - dračinecDracena marginata - dračinecFicus benjamina - fikus benjaminFicus benjamina - fikus benjaminFitonia - fitonieFitonia - fitonieGardenia Jasminoides - gardenieGardenia Jasminoides - gardenieHydrangea macrophylla - hortensie velkolistáHydrangea macrophylla - hortensie velkolistáHypoestesHypoestesLaurus nobilis - vavřínLaurus nobilis - vavřín
 
 
Nolina - sloní nohaNolina - sloní nohaPeperomia caperata  - pepřinec
Peperomia caperata  - pepřinec
Platycerium Bifurcatum - parožnatkaPlatycerium Bifurcatum - parožnatkaSansevieria - tenura, trifasciata
Sansevieria - tenura, trifasciata
Schefflera - šeflera ( Arboricola, Elegantissima )
Schefflera - šeflera ( Arboricola, Elegantissima )
Spathiphyllum - spatifylumSpathiphyllum - spatifylumYucca Elephantipes - jukaYucca Elephantipes - jukaZamioculcas zamiifolia - kulkas zamiolistýZamioculcas zamiifolia - kulkas zamiolistý
 
Archeologické nálezy prokázaly, že pokojové rostliny se pěstovaly již v Pompejích, před dvěma tisíci lety.
 
Ve Skandinavii, si lidé pěstováním pokojových rostlin chtěli kompenzovat nedostatek přírody v dlouhém zimním období.

Širší využití pokojových rostlin v domácnostech, tak jak je chápeme dnes, se vžilo až po druhé světové válce a stalo se
pevnou součástí moderního interiéru.

A v šedesátých letech 20. století pronikly hrnkové rostliny i do kanceláří.
 

 

  - Malý přehled pokojových rostlin -

A B C D E F G H J K L M N O P R S T U Y Z



Agave -
agáve (  agaviodies, albescens, albomarginata, americana, angustifolia, applanata, arizonica, asperrima, attenauta, aurea, avellanidens, boviconuta, bovicornuta, braceana, bracteosa, celsi, cerulata, chiapensis, chrsantha, colorata, congesta, cupreata, dasyliroides, datylio, decipiens, demettiana verte, desertii, desmettiana, difformis, durangensis, ellemeetiana, fernandi-regis, ferox, filifera, flexispina, fransozinii, funkiana, furcroides, garciae-mendozae, geminiflora, ghiesbreghtii, glomeruliflora, gracilipes,guadaljarana, guiengola, guttata, gypsophila, havardiana )
foto najdete - zde -

Pokud toužíme po polopouštní exotické rostlině, která odolá naší nedostatečné péči, bude agáve jedním z horkých favoritů. Patří mezi druhově četně zastoupené rostliny. Na našem trhu se však objevuje podstatně méně druhů. Nejčastěji agáve americana a albomarginata.
 
Domovem pochází z Mexika, objevena a pojmenována byla v 18 stol. přírodovědcem Carlem von Linné a najdeme ji ve střední části Ameriky. Zdomácněla však i jinde ve světe. Rostliny mají velkou růžici listů s ostnatým okrajem, končícím obvykle delším ostnem. Při zběžném pohledu vypadají listy jako by rostly přímo z kořene. Roste však pomalu a každá růžice kvete pouze jedenkrát. Ze středu rostliny vyraší kmínek vysoký až 9 metrů, na jehož vrcholu se objeví květy. Ve volné přírodě se tak stane po 20 letech a u rostliny pěstované interiérově, dokonce ve věku 30 až 50 let. Po odkvětu umírá, protože je to rostlina monokarpická.  

Agáve se nejlépe bude dařit na teplém sluném stanovišti, nejlépe venku. K zalévání je dobré používat měkkou odraženou vodu v dostatečném množství, ale vždy až po proschnutí zeminy. Od března do srpna, jednou za tři týdny, substrát přihnojujeme, hnojivem na kaktusy. Na zimu musíme rostlinu umístit do domu na stanoviště s teplotou kolem 5°C.
více informací o užitné rostlině agáve získáte   - zde -



  - Alocasia - alokacie ( Amazonica, Calidora )


Alocasia - Amazonica
 - Alocasia - Amazonica
 
Pokud toužíme po exotické rostlině, která dodá našemu
interiéru punc výjimečnosti a nenapodobitelnosti,
nemůžeme zvolit jinak než alokázii. S jistotou lze tvrdit,
že patří mezi nejkrásnější rostliny ozdobné listem.
Na našem trhu je poměrně novou, v posledních letech
se však zařadila mezi patnáct nejprodávanějších.
Svědčí to o tom, že společně s kalateou a krotonem
patří alokázia k rostlinám velmi oblíbeným.
 
Alokázia má lesklé, dekorativní listy, které jsou v prostoru nepřehlédnutelné. Jsou až 40 cm dlouhé, tmavě zelené s kovovým leskem a širokými bílými žilkami. Zajímavá je i druhá strana listů, která je fialově zbarvena. Alokázia pochází z jihovýchodní Asie. Na našem trhu se nejčastěji setkáváme s druhem Alocasia Amazonica a odrůdou ‘Polly’.
 

 Alokázii se nejlépe bude dařit na teplém stanovišti s teplotou nad 20°C a svyšší vzdušnou vlhkostí. Ale dobře se jí daří i v panelovém bytě.  
 Alokázia má ráda polostinné až stinné místo, s dostatečnou vlhkostí vzduchu. Pro úspěšné pěstování se doporučuje teplota přes 20°C, v zimě jen o málo chladněji, ale nikdy pod 17°C. K zalévání používáme jen měkkou odraženou vodu. Substrát musí být dostatečně vlhký, je ale nutné se vyvarovat přemokření. Od března do srpna každých 14 dní přihnojíme nízkou dávkou.
 
Tip: všeobecně lze říci, že rostliny ozdobné listem mohou tvořit barevnou kulisu rostlinám
s krásným květem, alokázia je však natolik výrazná, že vynikne i samostatně.

Alocasia Amazonica svým květem nezapře příslušnost k čeledi arónovitých. Pořídíte si ji však spíše pro její okrasné listy, které jsou po rozvinutí lesklé a světle zelené, později však zmatní a změní barvu na šedozelenou s výraznou, vystouplou, téměř bílou žilnatinou. Navzdory jménu však nepochází z Amazonie - domovinou alokázie jsou ostrovy jihovýchodní Asie. Silné listy se vyrovnají s nižší vzdušnou vlhkostí, ale rostlině svědčí pravidelné rosení a zalévání destilovanou vodou.
 
- Alocasia ‘Calidora’ 
Alocasia - Calidora
je rostlina s tuhým kmínkem, z něhož vyrůstají velké zelené listy. Vyžaduje polostín a pravidelnou zálivku, ale kořenový bal nesmí zůstávat trvale vlhký.
Listy je možné otírat vlhkým hadříkem. Tato alokázie vnáší svým výjimečným exotickým vzhledem do našich příbytků pořádný kus džungle. V roce 1996
byla v nabídce květinových burz pouze Alocasia amazonica s tmavě zelenými listy se stříbrnou žilnatinou, která jakoby vypadla z filmu Jurský park.

Alokázie patří mezi áronovité, do této čeledi náleží i Anthurium, Dieffenbachia
a Spathiphyllum
. Alocasia ‘Calidora’  nejlépe vynikne, pokud ji umístíme jako solitéru. O jejích listech se někdy mluví jako o sloních uších.

Alokázii nejvíce vyhovuje pokojová teplota mezi 18°C až 22°C. Rosení listů
zvýší relativní vlhkost vzduch a udělá jí dobře. Vlhkost by měla být alespoň 60%, proto se rozhodně nedoporučuje její umístění v blízkosti topení. Nejlepší zálivka je měkkou nebo dešťovou vodou. Tato exotická rostlina  vyžaduje světlé místo, ale ne na přímém slunci. Přihnojování každých čtrnáct dní postačí, během zimy
 zálivku a přihnojování omezíme.




 - Aloe vera - ( aloe pravá ) někdy nazývána zázračná rostlina


Aloe pravá pochází ze severní Afriky, Kanárských ostrovů a Kapverd. Dorůstá výšky až 60 cm. Tvoří dužnaté šedo-zelené listy a v létě dosahuje květenství až v 90 cm výšky.
Je hojně pěstovaná, jako okrasná rostlina v moderním zahradnictví a domácím lékařství.
Schopnost uchovávat v listech zásobní látky ji umožňuje přežít v oblastech s nízkým počtem srážek. V tropech se celoročně pěstuje na venkovních zahradách, v mírném podnebí ji lze pěstovat jako rostlinu přenosnou.
Má ráda slunné strany, jen prudké polední slunko ji nedělá dobře. Proto je vhodné proti polednímu přímému slunku, rostlinu stínit. Je nenáročná na zalévání a přílišná zálivka ji škodí. Pěstujeme ji v lehké půdě ( směs listové půdy, kompostu a písku ). V zimě ji můžete přezimovat v předsíni na chodbě s nižší teplotou, kolem 10°C - 11°C.



Tento sukulent z čeledi liliovitých je podle pověstí zázračná rostlin a více informací najdete
  - zde - .
 

  - Aspidistra - ( elatior, acetabuliformis, alata, alternativa, arnautovii, atroviolacea, attenuata, austrosinesis, bicolor, bogneri, brachystyla, caespitosa, campanulata, carinata, carnosa, cavicola, cerina, claviformis, connata, cruciformis, cryptandha, cyathiflora, diabuensis, dodecandra, dolichanthera, ebianensis, fasciaria, fenghuangensis, fimbriata, flaviflora, foliosa, fungilliformis, geastrum, glandulosa, grandiflora, guangxiensis, hainanensis, hekouensis, huanjiangensis, insularis, leshanensis, leyeensis, linearifolia, lobata, locii, longanensis, longifolia, longiloba, longipeduncalata, longipetala, luodianensis, lurida, lutea, marasmioides, marginella, minutiflora, molendinacea, muricata, mushaensis, nanchuanensis, nikolaii, oblanceifolia, omeiensis, opaca, papillata, patentiloba, petiolata, pileata, punctata, quadripartita, recondita, renatae, retusa, saxicola, sichuanensis, spinula, stricta, subrotata, superba, sutepensis, tonkinensis, triloba, tubiflora, typica, umbrosa, urceolata, xilinensis, yingjiangensis, zongbayi ) a zobrazená rostlina je - Aspidistra - elatior

 
 
 


Tato rostlina je dekorativní svými tuhými zelenými listy. Její oblíbenosti nasvědčuje i její lidový název - domácí štěstí -. Je odolná a neublíží jí ani slabý mráz. Neublíží jí ani, zapomenete - li ji zalít. Ale příliš častá zálivka ji může snadno poškodit. ( uhnívání kořenového balu ) Nevystavujte ji přímému sluníčku. Má ráda rozptýlené světlo.
Dekorativnost Apidistry elatior můžete posoudit z fotografie přes třicet staré rostliny. Při návštěvě našeho květinářství - Květiny Pro Radost - si ji můžete prohlédnout v reálu i Vy.
 


- Begonia - begonie


Pokojová rostlina, která těší záplavou barevných květů,
nebo okrasnými listy, je právě begonie. Říká se jí také kysala a těšila se dříve velké pozornosti. Díky svým pestrým a tvarově i barevně rozmanitým listům je u nás stále velmi oblíbená.
 
První begonie objevil francouzský botanik a diplomat Michel Bégon. První rostlinu našel v roce 1690 na ostrově San Domingo. Begonie pocházejí z tropických a subtropických oblastí Asie, Ameriky a Afriky.
 
Begonie s okrasnými listy vyžadují mnoho světla, ale nesnášejí přímé sluneční paprsky. Kořenový bal nesmí nikdy vyschnout, ale zároveň nesmí být vlhký příliš. Protože begonie nemají rády vápník, zaléváme je měkkou, odraženou vodou. Listy se nesmí rosit, protože by se na nich vytvořily nevábné skvrny.
 
Begonií s pozoruhodnými květy je Begonia - elatior. Vznikla křížením dvou druhů begonií. První, kdo tyto begonie šlechtil, byl angličan J. Veitch a jeho zásluhou se nyní můžeme těšit mnoha jejich barvami. Květy begonií mohou být jak plnokvěté, tak i jednoduché, existuje nespočetné množství odstínů barev. Begonie jsou k dostání po celý rok a také téměř po celý rok kvetou.
 
Kvetoucí begonie vyžadují světlé místo v pokoji, ale ne takové, kam dopadá přímé slunce. Co se týká zálivky platí totéž jako u begonie okrasné listem, nesmíme přelévat ani rostlině nedopřát zálivku. Aby tak krásně kvetla, doporučuje se pravidelně každých čtrnáct dní rostlinu přihnojit. Co se týká zálivky a rosení, mají stejné požadavky kvetoucí begonie jako jejich příbuzné s krásnými listy.
 
Begonie okrasné listem jsou nádherné ve skupinkách umístěné třeba na okenním parapetu nebo květinovém stolku. Kvetoucí begonie nám mohou zpříjemnit například parapet v kuchyni.

Begonie jsou sice tradiční rostliny našich domácností, ale nejsou jediné, které se hodí jako dárek. Stejně důstojná může být třeba i kalanchoe se svou záplavou květů a barev.
 

  

 - BROMELIA - bromelie ( Guzmania, Vriesea, Aechmea, Tillandsia)

 
 - Guzmania (guzmánie) – květináč v plamenech
Bromelia - Guzmania
Velmi atraktivní hrnkovou rostlinou je guzmánie. Její barevné listeny mohou připomínat hořící plameny. Tato zvláštní rostlina pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Průměr listové růžice může dosáhnout až 30 cm, ale většinou
bývá menší. V přírodě může dosáhnout i půl metru dlouhé. Jejich šířka se obvykle pohybuje kolem 3 cm a u některých odrůd mohou být i zeleně proužkované. Vyžaduje lehkou rašelinovou směs, vysokou vlhkost vzduchu
a umístění na světle až polostínu s teplotami nad 20°C. Zaléváme ji měkkou odraženou vodou do květináče i růžice. V létě hojně rosíme a udržujeme nálevku růžice plnou, v zimě zálivku pozvolna omezujeme.
 
 
 Nebezpečná diva

 Květy bromélie Vriesea ´Christiane´ připomínají malé, jasně červené plameny šlehající vzhůru mezi zelenými listy. Domovinou rostlin rodu Vriesea je Střední a Jižní Amerika. Jsou velmi přizpůsobivé: rostou ve vlhkých, teplých pralesích, chladných horských lesích i suchých oblastech.
Vriesea ´Christiane´ upřednostňuje teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. Kořenový bal může být vlhký, ale ne přemokřený. Zalévejte nejlépe převařenou vodou zchladlou na pokojovou teplotu.
  
 
Bromelia - Tillandsia         Rostliny bromelie rodu Tillandsia
 jsou tvarově velmi rozmanité. Často rostou epifyticky na jiných rostlinách, aniž by je jakkoli poškozovaly. Většinou mají růžici jemných listů a velmi výrazné květenství. Velmi dobře snášejí sucho. Tato Tillandsia s plochými, lopatkovitými listy s růžovofialovým nádechem se výborně hodí jako dekorace do koupelny laděné do modra.
Tillandsia vyžaduje dostatek světla a teplotu mezi 12°C až 27°C. Jelikož pochází z džungle, nesnáší přímé slunce. V interiéru nebo v létě na balkóně pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru. Při umístění venku lépe snáší slunce než za sklem. Poskytněte jim chráněné stanoviště a těžký květináč, aby je nepoškodil vítr.
 

  

 - Calathea - kalatea ( Roseopicta, Angela, Sylvia, Zebrina )

 
Vyhledávanými rostlinami pro ozdobu interiérů barvou listů jsou kalatey, blízké příbuzné marant. Jejich obliba stále roste především pro krásnou kresbu na listech, která je oběma rodům společná. Hlavním rozdílem mezi nimi je, že kalatey jsou poněkud vzpřímenější a jejich listy větší. Jméno pochází z řeckého kalathos, což v překladu znamená košík. Původem jsou z tropické Ameriky, především Brazílie a západní Indie, kde jich roste na stovku druhů.
 
Rozmanitostí barev jednotlivých kultivarů nám kalatea nabízí využití téměř v jakémkoliv typu interiéru. Velmi dobře se kombinují a snášejí s ostatními rostlinami jako například filodendrony, fíkusy či dracénami. Jedním z nejznámějších druhů je - Calathea Zebrina -, která má na listech světle zelenou kresbu, k dekoraci bytu se neméně hodí i velmi přitažlivá Calathea Roseopicta s mnoha barevnými variantami, např. odrůda - Angela -s bílými okraji listů nebo - Sylvia-se světlým středem a naopak zeleným okrajem.
 
Kalatea vyžaduje stinné až polostinné místo s běžnou pokojovou teplotou a vyšší vzdušnou vlhkostí. Neumisťujeme je na jižní ani západní okno a v žádném případě nesmí být vystavena přímému slunečnímu záření. Na příliš tmavém místě nebudou její listy tak výrazně zbarveny jako v polostínu. Je citlivá na průvan a přeschnutí kořenového balu. Půdu je nutné udržovat mírně vlhkou, zalévat odstátou vodou a pravidelně rosit. Od března do srpna je možné slabě přihnojovat. Vyžaduje denní teplotu přes 20°C, noční by nikdy neměla klesnout pod 16°C.



- Cissus - antarctica

Jedná se o popínavou rostlinu pěstovanou pro okrasu svými vejčitými zoubkovanými listy. Pochází z Australie a jižní Afriky z tropů a subtropů dorůstající 1 m . Pro cissus  vyberte stinné až světlé  místo, bez přímého slunce. Substrát by měl být stále mírně vlhký, ne však mokrý. Udržujte vyšší pokojovou teplotu a rostlinu častěji můžete rosit. Přes léto doporučujeme žumen hnojit každý týden hnojivem pro listové rostliny. V době vegetačního klidu může být umístěn na chladnějším místě, ne však s teplotou pod 15 C 
- Cissus
- rhombifolia  
Tento druh můžete pěstovat za podobných podmínek jako antarctica, dorůstá jen asi 30 cm.
 

 
 - Cordyline dračinka

Má malé, zašpičatělé, do široka rozložené listy, které dávají rostlině výrazný tvar. Její název znamená palice a zní poněkud drsně, ale ve skutečnosti se vztahuje na palicovité kořeny. Vyžaduje světlé stanoviště, kde si zachovává ozdobnou kresbu na listech. Postupně zjistíte, že ve volné přírodě roste Cordyline na nízkém kmínku.
Zalévejte třikrát týdně měkkou, vlažnou vodou - kořenový bal musí být stále vlhký. Spodní odumřelé listy odstřihujte.




 
- Crassula - tlustice
 
Keřovitý sukulent Crassula ovata ‘Horn Tree’ je výjimečně nenáročná rostlina. Snáší suchý vzduch, půdu chudou na živiny, plné slunce i polostín, a dokonce i nepravidelnou zálivku, která se na jejím vzhledu neprojeví opadem listů ani jejich sesycháním. Zaléváme však raději častěji a málo, jen abychom udrželi substrát vlhký. Přes zimu zálivku podstatně omezíme, nebo nezaléváme vůbec. Vždy se orientujeme podle teploty stanoviště. Jediné, co Crassula opravdu nesnáší, jsou mokré kořeny. Ideální je její umístění na světlém místě.
Je to mimořádně odolný druh pro suché byty a i pro pěstitele začátečníky. Přes léto jí vyhovuje pokojová teplota nebo je možné ji dokonce umístit ven, kde ji chráníme před deštěm. V zimě požaduje chladno, od listopadu do února teplotu mezi 10°C až 15 °C.



 - Dracaena marginata
- dračinec  ( deremensis, fragrans, marginata, reflexa, sanderiana, surculosa )

dracena - dracaena -sanderiana, surculosa

Do našich domácností se tahle nenáročná rostlina dostala z Madagaskaru. Dorůstá výšky až přes 100 cm. Na dva až tři centimetrech silném kmínku, někdy rozvětveném, s bělavým nádechem, rostou úzké čárkovité až mečovité listy. Jsou lesklé a jejich barva je tmavozelená s hnědočerveným okrajem. Panašovaná forma má bílé a červené pruhy. Umístit ji můžete na polostinné až světlé stanoviště. Ne však na přímé slunce. Doporučená teplota je 15 °C až 20 °C. Optimální substrát pro pěstování dračince je humózní s trochou zahradní půdy s pH 5,5 až 6,3
Nepěstujte ji v suché ani přliš mokré půdě. V létě ji mírně přihnojujte. Nejlépe však vypadá v lednu až prosinci. Škůdci napadající tuto rostlinu jsou svilušky, třásněnky, vlnatky a puklice.
 



- Euphorbia tirucalli - pryžec latexový, 
( abyssinica, grandicornis, meloformis, milii, pulcherrima, resinifera, tirucalli, trigona )

Tenhle pryžec, k nám přišel z tropické východní a jižní Afriky a z Madagaskaru. Ve své domovině dosahuje až deset metrů. Je to keř s rychle rostoucími asi do centimetru tlustými tmavozelenými oblými výhony, které se vidličnatě větví. Na nových výhoncích vyrůstají malé kopinaté lístky, které však brzy opadají. V obchodech je prodáván s výškou 20 až 40 cm. Má rád světlé až slunné stanoviště s teplotou 16 °C až 20 °C a hlinitý, humozní substrát s přídavkem písku ph 6,5 až 7,0. Zalévat jen mírně ( jinak hnijí kořeny ) a od podzimu do jara má mít sucho. Optimální vzhled má od ledna do do prosince. Napadají ho listové mšice a svinušky. A pozor na domácí zvířata. Mléčná štáva je jedovatá.



  - Ficus - fíkus  ( benjamina, carica, cyathistipula, deltoidea, diversifolia, elastica, lyrata, microcarpa, nitida, pumila, repens, retusa, stipulata

  - Ficus benjamina - ( Bushy King, Exotica, Foliole, Golden King, Golden Princess, Hawaii, Major, Nastasja, Reginald, Rianne, Rijsenhout, Starlight )
   
   
Ficus benjamina ,Golden King´ - fíkus benjamín Ficus benjamina ,Golden King´ - fíkus benjamín

Pochází z jižní Asie a Indonesie. V přirozeném prostředí dorůstá jako jako popínavá rostlina až třiceti metrů. Svědčí mu větší vzdušná vlhkost a světlé stanoviště bez přímého dopadu slunečních paprsků.  Nemá rád chlad, průvan a přílišnou zálivku. Voda nesmí zůstávat v misce pod květináčem. Proto fíkus zalévejte až po mírném  proschnutí kořenového balu.

  Ficus Cyathistipula  
Tato odolná rostlina pochází z tropické Afriky. Její silné a tlusté kožovité listy podlouhlého tvaru, zelené barvy, obepínají hnědé podpěrné listeny.  Je proti
jiným druhům fíkusů odolnější a snese i tmavší prostředí. Na těchto místech však doporučujeme udržet zeminu sušší. Jinak potřebují rostliny zeminu mírně vlhkou. Zaléváme odraženou vodou. Daří li se vaší rostlině, vytvoří malé zelené
 plody.  
 


  - Fittonia - fitonie
Fitonia - fitonie
Malá vzhledem, ale velká okruhem svého užití je Fittonia, nízká plazivá rostlinka s krásně vzorovanými listy. Využívá se nejenom jako půdopokryvná rostlina ve květináčích větších solitér, kde se může doplňovat i s břečťanem,
ale pěstuje se i v květinových vitrínách, sklenících nebo na teplých záhonech v zimních zahradách. Do miniskleníčků je obzvláště vhodný drobnolistý stříbrně žilkovaný druh -
Mini-. Své uplatnění nachází také na malinkých stolečcích i pracovních stolech, kde tvoří miniaturní oázu zeleně a pomáhá nám relaxovat v průběhu dne. Stává se tak vlastně ideálním dárkem, který najde všude uplatnění. Jak Fittonie roste, vytváří z listoví úhlednou mohylu či pahorek a skrývá tak své nevýrazné květy, které je vhodné hned zaštípnout.
 
Veškeré odrůdy Fittonia verschaffeltii vycházejí ze dvou možných zbarvení jejích listů – a to buď červených až karmínově rudých protkaných zeleným podkladem nebo zelených s bílým až stříbrným žilkováním. Překrásné zátiší získáme kombinací obou těchto rostlinek na jednom prostoru, např. v mělké misce. Mezi rozšířené kultivary Fitonia verschaffelti patří Bianco Verde se
 stříbrným žilkováníma a červeně žilkovaná je odrůda Janita.
 
Fittonie pochází z tropických dešťových lesů Kolumbie až Bolivie, a proto potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a v době vegetace jasné rozptýlené, nikoli přímé sluneční světlo. Pro zachování výrazně kontrastního zbarvení listů se doporučuje umístit ji v zimě na světlejší stanoviště. Udržovat vzdušnou vlhkost, kterou potřebuje, nám pomůže umístění květináče s rostlinou na mísu naplněnou vlhkými oblázky a rosení listů. Nejlépe se rostlině daří při 21°C až 24°C, teplota by však neměla klesnout pod 18°C a fittonie nikdy nesmí být v průvanu, jinak ztratí listy. Zálivka by měla být rovnoměrná, proto používejte měkkou odraženou vodou. Od dubna do října každých 14 dní můžeme slabě přihnojit.


   Gardenia Jasminoides

 
- Gardenia Jasminoides -  gardenie

Stále zelený keřík se smetanově bílými květy pochází z jihovýchodní Asie. Kvete od začátku léta do pokročilé zimy. Rostlinu umístěte na teplé vlhké místo, dostatečně světlé, ale chráněné před prudkým slunkem. Při nepříliš častém přesazování použíjte kyselou humózní zeminu. Gardenie nesnáší vápno, proto na zalévání používejte odstátou deštovou vodu. V období růstu ji můžete zalévat důkladně, pozdě v zimě a na jaře jen málo - rostlina má období vegetačního klidu. Umístěte ji v chladnu od 12°C do 16°C. Velkou rostlinu můžete i seříznout.




 Hydrangea macrophylla - h
ortensie velkolistá ( Maritima )





Tato pro své bohaté květenství oblíbená rostlina pochází z Japonska. Je to vzpřímený polokeř, vysoký kolem 35 centimetrů. Na vrcholech výhonů vyrůstají velké okrouhlé chocholíky květů v barvách bílé, růžové, červené a modré. Po jejich odkvětu rostlinu silně ostříhejte. Poté ji od května již můžete vysadit přímo do půdy, nebo do větší přenosné nádoby. Na slunou terasu není vhodná. Má ráda polostín
s teplotou 15°C až 18°C a stálou vlhkost humozního substrátu s
pH 5,5 až 6,5pH. Pro odrůdy modré je doporučen substrát rašelinový s 4,0 pH až 4,5 pH a s přídavkem kamence.


 

 - Hypoestes -

Olivově zelené listy s růžovými skvrnami – ty jsou na Hypoestes Phyllostachya nejnápadnější. Pochází z Jižní Ameriky a nejlépe prospívá v teplém a vlhkém prostředí. Pokud ji chcete pěstovat v obývacím pokoji, občas ji rozmazlete tím, že přes ni překlopíte velkou skleněnou vázu nebo jinou nádobu, třeba i přes noc, aby
se na chvíli cítila jako doma v parném prostředí.
 
 


-
Jasminum polyanthum - ( jasmím mnohokvětý )

Tahle rychle rostoucí liána se k nám  dostala s dalekých krajů Indie, Číny a Srí Lanky.
Má ráda světlo, ne však přímé sluneční záření. Je zdobná svými bílými kvítky z jara a začátkem léta. V této době ji také  více zalévejte a přihnojujte až do srpna. Voda zálivky musí být v každé roční době vlažná a měkká. Nesmí dojít k vyschnutí půdy. Rostlině prospívá i rosení měkkou vlažnou vodou. V létě je pro jasmín  vhodná teplota pokojová v zimě 8 až 9 °C. Pozor minimální je teplota 6 °C.



- Kalanchoe
( blossfeldiana, thyrsyflora ) - Kolopejka

Kalanchoe blossfeldiana - pochází ze severní horské části ostrova Madagaskar. Proto má ráda dobře větraná místa
s běžnou pokojovou teplotou. Chlubí se drobnějšími květy v barvě žluté, oranžové, červené, fialové a růžové.
Rostlinu umístíme do polostínu a během roku ji zaléváme minimálně. Mezi zálivkou necháme zeminu na povrchu oschnout. V období růstu hnojíme jednou za tři týdny. V zimním období má ráda chladnější prostředí s teplotou 5 -10 °C. Pozor
domácí zvířata při požití štávy, kterou rostlina obsahuje, můžou mít zažívací problémy.

Kalanchoe thyrsiflora - je domoven v Africe a podle tvaru a řazení listů smetanově šedé barvy se jí také někdy říká pouštní růže. Tato
oblíbená sukulentní rostlina dorůstající 30 cm, je ozdobná listem. Na pěstování má podobné požadavky, jenom vzhledem k teplotám své domoviny ji zalévejta ještě méně než výše uvedenou blossfeldianu.



 - Lauraceae nobilis - Laurus nobilis

Pochází s Malé Asie, Iránu a Sírie. Daří se jí ve všech tropických oblastech. Pěstuje se hlavně jako okrasná rostlina, ale využívá se i jako koření, známé jako ,,,bobkový list. Je to dekorativní rostlina, kterou si můžete sami tvarovat do požadovaných tvarů. Na pěstování je Vavřín nenáročný a odolný. Od jara do podzimu může zkrášlit váš balkon, nebo terasu a větší a otužilejší rostliny snesou plné slunce. Musíme ho však také pravidelně zalévat. Přes zimu vyžaduje chladné prostředí v místnosti s teplotou 3°C až 8°C.  Větší rostliny snesou dokonce teplotu až - 2°C. V období vegetačního klidu zalévání rostliny omezíme.



 - Monstera deliciosa - Monstera

Tato oblíbená pokojová rostlina, ve své domovině v tropických deštných pralesích, roste na stromech jako liána. Má proto ráda vysokou vzdušnou vlhkost a jasné rozptýlené světlo. Snažte se udržet její substrát vlhký, nikoliv však promáčený. Ani v zimě by neměla klesnout teplota pod 10 °C a v době vegetace je doporučená teplota mazi 18-24 °C. Pozor - stonky a

 řapíky obsahují jedovaté látky.


 Nepenthes - láčkovka
  - Nepenthes - láčkovka


Je to velmi rozmanitý druh masožravých rostlin v přírodě dorůstající až 20 m.
Láčkovka byla objevena již v 17 století a zprávu o ní podal francouzký guvernér
E. Flacourte. Jednalo se o láčkovku madagaskarskou, která později dostala jméno Nepenthes.

Láčkovky jsou světlomilné ale přímé slunce neotužené rostlině  může i spálit listy.  Potřebují velkou vzdušnou vlhkost. ( 70°C až 90 °C.)  V letním období je optimální teplota 20°C až 30°C. V zimním období 10°C až  18°C. Zalévat ji můžeme dešťovou vodou, nebo vodou destilovanou. Přesazovat je vhodné za rok za dva. Rostliny nehnojit.


 

Nolina - sloní noha

  - Nolina - sloní noha
 
Je příbuzná agáve. Má atraktivní chomáče šedozelených listů uspořádaných do růžic. Listy mohou dorůst délky až 90 cm.
V době květu vyraší dlouhý stvol s tisíci drobných bílých kvítků.
Nolina preferuje světlé stanoviště a střední zálivku.




       
  - Orchidaceae - orchidej
 
Patří mezi největší a nejrůznorodější skupinu ( s 800 popsanými rody a 25 000 druhy )
A každým rokem se na seznam orchidejí připisuje kolem 800 dalších druhů. Pochází z tropických oblastí z mírným a horkým klimatem a najdete je po celém světě, kromně pouští a Antarktidy. Některé orchideje z čeledi vstavačovitých však můžete objevit i v naší přírodě. Pozor, jsou přísně chraněné. 
Podle konkrétního druhu rostliny jsou doporučeny i konkrétní pěstební podmínky. V české kotlině se nejvíce prodávají rostliny epifitní, tedy takové, kterým stačí ke zdárnému růstu místo zeminy tzv. borka ( borová kůra ). Jsou však přihnojovány tak, aby dostaly všechny potřebné látky, jako v přírodních podmínkách. A obaly prodávaných rostlin jsou průsvitné, protože se tak nahrazuje přístup světla ke kořenům, jak to uvádí některé prameny. Zkušení pěstitelé si však pro tyto orchideje míchají substrát sami a názor na průsvitné obaly mají opačný. 
 




Peperomia capareta - pepřinec
 - Peperomia caperata  - pepřinec

Pepřince jsou ideálními rostlinami pro dekorativní sbírky, jejich krása totiž nejlépe vynikne ve skupinkách. Mezi pěstiteli jsou oblíbené zejména pro velké množství druhů, které se odlišují velikostí, barvou, ale také strukturou listů. Existují pepřince se světle zelenými listy jako například odrůda ‘Pixia’, ale také s tmavými jakoby zvrásněnými listy. Pokud po takovém pepřinci zatoužíme, můžeme zvolit Peperomia Caperata odrůdu ‘Lilian’. Existují i odrůdy, které mají listy pestrobarevné. Pocházejí z Brazílie, kde rostou v pralese, často jako epifyty. V bytových podmínkách dorůstají pepřince do dvaceti centimetrů výšky.
 
Zelenolisté druhy a kultivary mají rády polostín. Pestrolistým druhům
se daří na světlém místě, ale ne na přímém slunci. Protože mají pepřince rády rozptýlené světlo, bude se jim dobře dařit, pokud budou sesazeny v jedné misce s dalšími rostlinami. Můžeme je velmi dobře kombinovat s břečťany, filodendrony či dračinkami.
 
Velmi dekorativní jsou kromě listů i dlouhá květenství, která mají podobu klasů. Bílé květenství velmi pěkně kontrastuje s tmavými listy. Pepřince vyžadují po celý rok teplotu mezi 18°C až 20°C. Substrát je třeba udržovat jen lehce vlhký. V zimě k zálivce používáme vlažnou vodu. Od dubna do září se doporučuje každé tři týdny hnojit, vhodné je častější rosení.
 
Tip: pěstovat je můžeme například v kuchyni, kde jim prostředí s párou nad hrnci bude svědčit.


  
 
Platicerium bifurcatum - parožnatka
 - Platycerium Bifurcatum - parožnatka
 
Od protinožců se k nám prostřednictvím Angličanů dostala parožnatka - Platycerium Bifurcatum -  Ve volné přírodě žije tak, že se kořeny přichytí na kmeny nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejich hostitele. Proto o ní nemůžeme říct, že by parazitovala. Při prvním pohledu na ni by člověk jen těžko rozpoznával, že se vlastně jedná o kapradinu. Od svých příbuzných se totiž liší plnými, masivními, rozvětvenými listy, které jsou často až 1 metr dlouhé. Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, vždyť uživit takové listy, není nic jednoduchého, ale nesnáší, když na ni slunce praží přímo. Protože je to kapradina, má ráda vysokou vlhkost, a tak se ráda nechá rosit. Často si kapičky vody shromažďuje na listech, ale nikdy je nesmíme stírat, abychom nenarušili jejich jemný povrch. Rostlinu můžeme pěstovat klasicky v květináči. Efektně vypadá v závěsném košíku, který poskytuje jejím dominantním listům dostatečný životní prostor.

Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi
na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny. Aby byla její chlouba – obrovské listy – vždy v perfektní kondici, je třeba je v dostatečné míře rosit.


 
- Ravenea - Ravena
 
Díky svému rychlému růstu se stala tato rostlina velmi populární a oblíbená. Okrasná je svými zelenými listy a dorůstá 30 cm. Pochází z vlhkých lesů Madagaskaru, má ráda vlhký substrát a vysokou vzdušnou vlhkost. Proto ji zaléváme vydatně i pravidelně a mlžení vlažnou vodou ji rozhodně udělá dobře. Má ráda stanoviště slunce- polostín.  V zimě vydrží teploty až do -1 ºC



- Rhipsalidopsis - Velikonoční kaktus

Pochází z jižní Brazilie, ale v létě dejte květináč do polostínu mimo přímé slunce. Hned z jara Vás K
aktus potěší svými bílými, oranžovými, červenými, fialovými a růžovými květy hned z jara. Dvakrát za měsíc během vegetační doby ho můžete přihnojit. Nezapomeňte na vydatnou zálivku, ale nenechte stát květináč ve vodě. Velikonoční kaktus má rád pravidelné rosení a doporučujeme i pravidelnou sprchu teplou vodou. V zimním období kaktus zalévejte jen mírně a připravte ho na zimní období při teplotách 18-20 ºC. Od října do ledna nastává doba odpočinku při teplotě 15 - 17 ºC.




Sansevieria tenura 
 
- Sansevieria - tenura, trifasciata




Oblíbená Sansevieria s dlouhými tuhými listy je ideální do suchého prostředí dnešních bytů. Daří se jí na plném slunci, stačí jí trocha vody a potřebuje přesadit pouze když jejím zbytnělým kořenům začíná být květináč malý. Zničit se jí obvykle nepodaří ani zahradnickým antitalentům.



  

Schefflera arboricola

 

  - Schefflera - šeflera ( Arboricola, Elegantissima )


Tato liána původem z Taiwanu je jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Zde ji neposkytuje oporu strom, ale bambusové nebo mechové kmínky v květináči. Schefflera Arboricola roste volně v lesnatých horách jihovýchodní Asie, kde teploty nejsou příliš vysoké.
Teplé a světlé místo tedy není pro šefleru ideálním stanovištěm. Vyhovuje jí však pravidelné rosení a otírání listů vlhkou houbičkou. Na dno květináče nasypte vrstvu štěrku, aby mohl kořenový bal nasát dostatek vláhy, ale nebyl přemokřený.





  - Spathiphyllum - spatifylum ( Adagio, Ardito, Castor, Cupido, Euro-Gigant, Fiorinda, Mauna Loa, Mozart, Pallas, Petite,
Prelude, Sensation, White )

36 známých druhů tohoto rodu, roste v tropických lesích Střední i Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Pro rostlinu je ideální prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Nemá ráda přímé slunce, které často poškodí její listy. Na oslabených žloutnoucích listech se pak často objevuje sviluška.
Květenství se dočkáte umístíte - li rostlinu na světlém místě. Pokud se jedná o druh spatifyla zastoupený tmavě zelenými listy, mohou se osvědčit i na tmavších místech, kde se jiným rostlinám nedaří. Zaléváme odstátou vodou z vodovodu, nebo vodou dešťovou. V místnosti by neměl být průvan a teplota by neměla klesnout pod 15°C. Pouze Spathiphyllum Vallisi původem z Panamy a Kostariky, snese nižší teplotu do 10°C


 



 -Tylandsia cyanea - kykatka ( dyeriana, flabellata, ionatha, usneoides )
All rights reserved. © KvětinyProRadost