Dřevčická 635
108 00 Praha 10 Malešice
telefon: 255 797 455
mobil: 777 666 623
email: info@kvetiny-pro-radost.cz
Dnes má svátek: Veronika (zítra Milada)
108 00 Praha 10 Malešice
telefon: 255 797 455
mobil: 777 666 623
email: info@kvetiny-pro-radost.cz
Dnes má svátek: Veronika (zítra Milada)
Hledat na tomto webu:
Pokojové rostliny
|
- Pokojové rostliny vytvářejí spojení s přírodou - |
Archeologické nálezy prokázaly, že pokojové rostliny se pěstovaly již v Pompejích před dvěma tisíci let.
Ve Skandinavii, si lidé pěstováním pokojových rostlin chtěli kompenzovat nedostatek přírody v dlouhém zimním období.
Ale širší využití pokojových rostlin v domácnostech, tak jak je chápeme dnes, se však vžilo až po druhé světové válce a stalo se pevnou součástí moderního interiéru.
A v šedesátých letech 20. století pronikly hrnkové rostliny i do kanceláří.
Malý přehled pokojových rostlin
A B C D E F G H J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
- Alocasia - alokacie ( Amazonica, Calidora )
Alocasia - AmazonicaPokud toužíme po exotické rostlině, která dodá našemu
interiéru punc výjimečnosti a nenapodobitelnosti,
nemůžeme zvolit jinak než alokázii. S jistotou lze tvrdit,
že patří mezi nejkrásnější rostliny ozdobné listem.
Na našem trhu je poměrně novou, v posledních letech
se však zařadila mezi patnáct nejprodávanějších.
Svědčí to o tom, že společně s kalateou a krotonem
patří alokázia k rostlinám velmi oblíbeným.
nemůžeme zvolit jinak než alokázii. S jistotou lze tvrdit,
že patří mezi nejkrásnější rostliny ozdobné listem.
Na našem trhu je poměrně novou, v posledních letech
se však zařadila mezi patnáct nejprodávanějších.
Svědčí to o tom, že společně s kalateou a krotonem
patří alokázia k rostlinám velmi oblíbeným.
Alokázia má lesklé, dekorativní listy, které jsou v prostoru nepřehlédnutelné. Jsou až 40 cm dlouhé, tmavě zelené s kovovým leskem a širokými bílými žilkami. Zajímavá je i druhá strana listů, která je fialově zbarvena. Alokázia pochází z jihovýchodní Asie. Na našem trhu se nejčastěji setkáváme s druhem Alocasia Amazonica a odrůdou ‘Polly’.
Alokázii se nejlépe bude dařit na teplém stanovišti s teplotou nad 20°C a svyšší vzdušnou vlhkostí. Ale dobře se jí daří i v panelovém bytě.
Alokázia má ráda polostinné až stinné místo, s dostatečnou vlhkostí vzduchu. Pro úspěšné pěstování se doporučuje teplota přes 20°C, v zimě jen o málo chladněji, ale nikdy pod 17°C. K zalévání používáme jen měkkou odraženou vodu. Substrát musí být dostatečně vlhký, je ale nutné se vyvarovat přemokření. Od března do srpna každých 14 dní přihnojíme nízkou dávkou.
Tip: všeobecně lze říci, že rostliny ozdobné listem mohou tvořit barevnou kulisu rostlinám
s krásným květem, alokázia je však natolik výrazná, že vynikne i samostatně.
Alocasia Amazonica svým květem nezapře příslušnost k čeledi arónovitých. Pořídíte si ji však spíše pro její okrasné listy, které jsou po rozvinutí lesklé a světle zelené, později však zmatní a změní barvu na šedozelenou s výraznou, vystouplou, téměř bílou žilnatinou. Navzdory jménu však nepochází z Amazonie - domovinou alokázie jsou ostrovy jihovýchodní Asie. Silné listy se vyrovnají s nižší vzdušnou vlhkostí, ale rostlině svědčí pravidelné rosení a zalévání destilovanou vodou.
Alocasia Amazonica svým květem nezapře příslušnost k čeledi arónovitých. Pořídíte si ji však spíše pro její okrasné listy, které jsou po rozvinutí lesklé a světle zelené, později však zmatní a změní barvu na šedozelenou s výraznou, vystouplou, téměř bílou žilnatinou. Navzdory jménu však nepochází z Amazonie - domovinou alokázie jsou ostrovy jihovýchodní Asie. Silné listy se vyrovnají s nižší vzdušnou vlhkostí, ale rostlině svědčí pravidelné rosení a zalévání destilovanou vodou.
- Alocasia ‘Calidora’
je rostlina s tuhým kmínkem, z něhož vyrůstají velké zelené listy. Vyžaduje polostín a pravidelnou zálivku, ale kořenový bal nesmí zůstávat trvale vlhký. Listy je možné otírat vlhkým hadříkem. Tato alokázie vnáší svým výjimečným exotickým vzhledem do našich příbytků pořádný kus džungle. V roce 1996 byla v nabídce květinových burz pouze Alocasia amazonica s tmavě zelenými listy se stříbrnou žilnatinou, která jakoby vypadla z filmu Jurský park.
Alokázie patří mezi áronovité, do této čeledi náleží i Anthurium, Dieffenbachia a Spathiphyllum. Alocasia ‘Calidora’ nejlépe vynikne, pokud ji umístíme jako solitéru. O jejích listech se někdy mluví jako o sloních uších.
Alokázii nejvíce vyhovuje pokojová teplota mezi 18°C až 22°C. Rosení listů zvýší relativní vlhkost vzduch a udělá jí dobře. Vlhkost by měla být alespoň 60%, proto se rozhodně nedoporučuje její umístění v blízkosti topení. Nejlepší zálivka je měkkou nebo dešťovou vodou. Tato exotická rostlina vyžaduje světlé místo, ale ne na přímém slunci. Přihnojování každých čtrnáct dní postačí, během zimy zálivku a přihnojování omezíme.
je rostlina s tuhým kmínkem, z něhož vyrůstají velké zelené listy. Vyžaduje polostín a pravidelnou zálivku, ale kořenový bal nesmí zůstávat trvale vlhký. Listy je možné otírat vlhkým hadříkem. Tato alokázie vnáší svým výjimečným exotickým vzhledem do našich příbytků pořádný kus džungle. V roce 1996 byla v nabídce květinových burz pouze Alocasia amazonica s tmavě zelenými listy se stříbrnou žilnatinou, která jakoby vypadla z filmu Jurský park. Alokázie patří mezi áronovité, do této čeledi náleží i Anthurium, Dieffenbachia a Spathiphyllum. Alocasia ‘Calidora’ nejlépe vynikne, pokud ji umístíme jako solitéru. O jejích listech se někdy mluví jako o sloních uších.
Alokázii nejvíce vyhovuje pokojová teplota mezi 18°C až 22°C. Rosení listů zvýší relativní vlhkost vzduch a udělá jí dobře. Vlhkost by měla být alespoň 60%, proto se rozhodně nedoporučuje její umístění v blízkosti topení. Nejlepší zálivka je měkkou nebo dešťovou vodou. Tato exotická rostlina vyžaduje světlé místo, ale ne na přímém slunci. Přihnojování každých čtrnáct dní postačí, během zimy zálivku a přihnojování omezíme.
- Begonia - begonie
.jpg)
Pokojová rostlina, která těší záplavou barevných květů nebo okrasnými listy, je právě begonie. Říká se jí také kysala a těšila se dříve velké pozornosti. Díky svým pestrým a tvarově i barevně rozmanitým listům je u nás stále velmi oblíbená.
První begonie objevil francouzský botanik a diplomat Michel Bégon. První rostlinu našel v roce 1690 na ostrově San Domingo. Begonie pocházejí z tropických a subtropických oblastí Asie, Ameriky a Afriky.
Begonie s okrasnými listy vyžadují mnoho světla, ale nesnášejí přímé sluneční paprsky. Kořenový bal nesmí nikdy vyschnout, ale zároveň nesmí být vlhký příliš. Protože begonie nemají rády vápník, zaléváme je měkkou, odraženou vodou. Listy se nesmí rosit, protože by se na nich vytvořily nevábné skvrny.
Begonií s pozoruhodnými květy je Begonia - elatior. Vznikla křížením dvou druhů begonií. První, kdo tyto begonie šlechtil, byl angličan J. Veitch a jeho zásluhou se nyní můžeme těšit mnoha jejich barvami. Květy begonií mohou být jak plnokvěté, tak i jednoduché, existuje nespočetné množství odstínů barev. Begonie jsou k dostání po celý rok a také téměř po celý rok kvetou.
Kvetoucí begonie vyžadují světlé místo v pokoji, ale ne takové, kam dopadá přímé slunce. Co se týká zálivky platí totéž jako u begonie okrasné listem, nesmíme přelévat ani rostlině nedopřát zálivku. Aby tak krásně kvetla, doporučuje se pravidelně každých čtrnáct dní rostlinu přihnojit. Co se týká zálivky a rosení, mají stejné požadavky kvetoucí begonie jako jejich příbuzné s krásnými listy.
Begonie okrasné listem jsou nádherné ve skupinkách umístěné třeba na okenním parapetu nebo květinovém stolku. Kvetoucí begonie nám mohou zpříjemnit například parapet v kuchyni.
Begonie jsou sice tradiční rostliny našich domácností, ale nejsou jediné, které se hodí jako dárek. Stejně důstojná může být třeba i kalanchoe se svou záplavou květů a barev.
- BROMELIA - bromelie ( Guzmania, Vriesea, Aechmea, Tillandsia)
- Guzmania (guzmánie) – květináč v plamenech
Velmi atraktivní hrnkovou rostlinou je guzmánie. Její barevné listeny mohou připomínat hořící plameny. Tato zvláštní rostlina pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Průměr listové růžice může dosáhnout až 30 cm, ale většinou bývá menší. V přírodě může dosáhnout i půl metru dlouhé. Jejich šířka se obvykle pohybuje kolem 3 cm a u některých odrůd mohou být i zeleně proužkované. Vyžaduje lehkou rašelinovou směs, vysokou vlhkost vzduchu a umístění na světle až polostínu s teplotami nad 20°C. Zaléváme ji měkkou odraženou vodou do květináče i růžice. V létě hojně rosíme a udržujeme nálevku růžice plnou, v zimě zálivku pozvolna omezujeme.
Nebezpečná diva
Květy bromélie Vriesea ´Christiane´ připomínají malé, jasně červené plameny šlehající vzhůru mezi zelenými listy. Domovinou rostlin rodu Vriesea je Střední a Jižní Amerika. Jsou velmi přizpůsobivé: rostou ve vlhkých, teplých pralesích, chladných horských lesích i suchých oblastech.
Vriesea ´Christiane´ upřednostňuje teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. Kořenový bal může být vlhký, ale ne přemokřený. Zalévejte nejlépe převařenou vodou zchladlou na pokojovou teplotu.
Vriesea ´Christiane´ upřednostňuje teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. Kořenový bal může být vlhký, ale ne přemokřený. Zalévejte nejlépe převařenou vodou zchladlou na pokojovou teplotu.
Pro příjemnou atmosféru
Rostliny bromelie rodu Tillandsia
jsou tvarově velmi rozmanité. Často rostou epifyticky na jiných rostlinách, aniž by je jakkoli poškozovaly. Většinou mají růžici jemných listů a velmi výrazné květenství. Velmi dobře snášejí sucho. Tato Tillandsia s plochými, lopatkovitými listy s růžovofialovým nádechem se výborně hodí jako dekorace do koupelny laděné do modra.
Tillandsia vyžaduje dostatek světla a teplotu mezi 12°C až 27°C. Jelikož pochází z džungle, nesnáší přímé slunce. V interiéru nebo v létě na balkóně pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru. Při umístění venku lépe snáší slunce než za sklem. Poskytněte jim chráněné stanoviště a těžký květináč, aby je nepoškodil vítr.
jsou tvarově velmi rozmanité. Často rostou epifyticky na jiných rostlinách, aniž by je jakkoli poškozovaly. Většinou mají růžici jemných listů a velmi výrazné květenství. Velmi dobře snášejí sucho. Tato Tillandsia s plochými, lopatkovitými listy s růžovofialovým nádechem se výborně hodí jako dekorace do koupelny laděné do modra. Tillandsia vyžaduje dostatek světla a teplotu mezi 12°C až 27°C. Jelikož pochází z džungle, nesnáší přímé slunce. V interiéru nebo v létě na balkóně pomáhají vytvořit příjemnou atmosféru. Při umístění venku lépe snáší slunce než za sklem. Poskytněte jim chráněné stanoviště a těžký květináč, aby je nepoškodil vítr.
- Calathea - kalatea ( Roseopicta, Angela, Sylvia, Zebrina )
Vyhledávanými rostlinami pro ozdobu interiérů barvou listůjsou kalatey, blízké příbuzné marant. Jejich obliba stále roste především pro krásnou kresbu na listech, která je oběma rodům společná. Hlavním rozdílem mezi nimi je, že kalatey jsou poněkud vzpřímenější a jejich listy větší. Jméno pochází z řeckého kalathos, což v překladu znamená košík. Původem jsou z tropické Ameriky, především Brazílie a západní Indie, kde jich roste na stovku druhů.
Rozmanitostí barev jednotlivých kultivarů nám kalatea nabízí využití téměř v jakémkoliv typu interiéru. Velmi dobře se kombinují a snášejí s ostatními rostlinami jako například filodendrony, fíkusy či dracénami. Jedním z nejznámějších druhů je - Calathea Zebrina -, která má na listech světle zelenou kresbu, k dekoraci bytu se neméně hodí i velmi přitažlivá Calathea Roseopicta s mnoha barevnými variantami, např. odrůda - Angela -s bílými okraji listů nebo - Sylvia-se světlým středem a naopak zeleným okrajem.
Kalatea vyžaduje stinné až polostinné místo s běžnou pokojovou teplotou a vyšší vzdušnou vlhkostí. Neumisťujeme je na jižní ani západní okno a v žádném případě nesmí být vystavena přímému slunečnímu záření. Na příliš tmavém místě nebudou její listy tak výrazně zbarveny jako v polostínu. Je citlivá na průvan a přeschnutí kořenového balu. Půdu je nutné udržovat mírně vlhkou, zalévat odstátou vodou a pravidelně rosit. Od března do srpna je možné slabě přihnojovat. Vyžaduje denní teplotu přes 20°C, noční by nikdy neměla klesnout pod 16°C.
- Cordyline - dračinka
Má malé, zašpičatělé, do široka rozložené listy, které dávají rostlině výrazný tvar. Její název znamená palice a zní poněkud drsně, ale ve skutečnosti se vztahuje na palicovité kořeny. Vyžaduje světlé stanoviště, kde si zachovává ozdobnou kresbu na listech. Postupně zjistíte, že ve volné přírodě roste Cordyline na nízkém kmínku.
Zalévejte třikrát týdně měkkou, vlažnou vodou - kořenový bal musí být stále vlhký. Spodní odumřelé listy odstřihujte.
Má malé, zašpičatělé, do široka rozložené listy, které dávají rostlině výrazný tvar. Její název znamená palice a zní poněkud drsně, ale ve skutečnosti se vztahuje na palicovité kořeny. Vyžaduje světlé stanoviště, kde si zachovává ozdobnou kresbu na listech. Postupně zjistíte, že ve volné přírodě roste Cordyline na nízkém kmínku.
Zalévejte třikrát týdně měkkou, vlažnou vodou - kořenový bal musí být stále vlhký. Spodní odumřelé listy odstřihujte.
- Crassula - tlustice
Keřovitý sukulent Crassula ovata ‘Horn Tree’ je výjimečně nenáročná rostlina. Snáší suchý vzduch, půdu chudou na živiny, plné slunce i polostín, a dokonce i nepravidelnou zálivku, která se na jejím vzhledu neprojeví opadem listů ani jejich sesycháním. Zaléváme však raději častěji a málo, jen abychom udrželi substrát vlhký. Přes zimu zálivku podstatně omezíme, nebo nezaléváme vůbec. Vždy se orientujeme podle teploty stanoviště. Jediné, co Crassula opravdu nesnáší, jsou mokré kořeny. Ideální je její umístění na světlém místě. Je to mimořádně odolný druh pro suché byty a i pro pěstitele začátečníky. Přes léto jí vyhovuje pokojová teplota nebo je možné ji dokonce umístit ven, kde ji chráníme před deštěm. V zimě požaduje chladno, od listopadu do února teplotu mezi 10°C až 15 °C.
- Dracaena marginata - dračinec ( deremensis, fragrans, marginata, reflexa, sanderiana, surculosa )
Do našich domácností se tahle nenáročná rostlina dostala z Madagaskaru. Dorůstá výšky až přes 100 cm. Na dva až tři centimetrech silném kmínku, někdy rozvětveném, s bělavým nádechem, rostou úzké čárkovité až mečovité listy. Jsou lesklé a jejich barva je tmavozelená s hnědočerveným okrajem. Panašovaná forma má bílé a červené pruhy. Umístit ji můžete na polostinné až světlé stanoviště. Ne však na přímé slunce. Doporučená teplota je 15 °C až 20 °C. Optimální substrát pro pěstování dračince je humózní s trochou zahradní půdy s pH 5,5 až 6,3
Nepěstujte ji v suché ani přliš mokré půdě. V létě ji mírně přihnojujte. Nejlépe však vypadá v lednu až prosinci. Škůdci napadající tuto rostlinu jsou svilušky, třásněnky, vlnatky a puklice.
- Ficus - fíkus ( benjamina, carica, cyathistipula, deltoidea, diversifolia, elastica, lyrata, microcarpa, nitida, pumila, repens, retusa, stipulata
- Ficus benjamina - ( Bushy King, Exotica, Foliole, Golden King, Golden Princess, Hawaii, Major, Nastasja, Reginald, Rianne, Rijsenhout, Starlight )
Ficus benjamina ,Golden King´ - fíkus benjamín
Pochází z jižní Asie a Indonesie. V přirozeném prostředí dorůstá jako jako popínavá rostlina až třiceti metrů. Svědčí mu větší vzdušná vlhkost a světlé stanoviště bez přímého dopadu slunečních paprsků. Nemá rád chlad, průvan a přílišnou zálivku. Voda nesmí zůstávat v misce pod květináčem. Proto fíkus zalévejte až po mírném proschnutí kořenového balu.
Ficus Cyathistipula
Tato odolná rostlina pochází z tropické Afriky. Její silné a tlusté kožovité listy podlouhlého tvaru, zelené barvy, obepínají hnědé podpěrné listeny. Je proti jiným druhům fíkusů odolnější a snese i tmavší prostředí. Na těchto místech však doporučujeme udržet zeminu sušší. Jinak potřebují rostliny zeminu mírně vlhkou. Zaléváme odraženou vodou. Daří li se vaší rostlině, vytvoří malé zelené plody.
- Fittonia - fitonie
Malá vzhledem, ale velká okruhem svého užití je Fittonia, nízká plazivá rostlinka s krásně vzorovanými listy. Využívá se nejenom jako půdopokryvná rostlina ve květináčích větších solitér, kde se může doplňovat i s břečťanem, ale pěstuje se i v květinových vitrínách, sklenících nebo na teplých záhonech v zimních zahradách. Do miniskleníčků je obzvláště vhodný drobnolistý stříbrně žilkovaný druh -Mini-. Své uplatnění nachází také na malinkých stolečcích i pracovních stolech, kde tvoří miniaturní oázu zeleně a pomáhá nám relaxovat v průběhu dne. Stává se tak vlastně ideálním dárkem, který najde všude uplatnění. Jak Fittonie roste, vytváří z listoví úhlednou mohylu či pahorek a skrývá tak své nevýrazné květy, které je vhodné hned zaštípnout.
Veškeré odrůdy Fittonia verschaffeltii vycházejí ze dvou možných zbarvení jejích listů – a to buď červených až karmínově rudých protkaných zeleným podkladem nebo zelených s bílým až stříbrným žilkováním. Překrásné zátiší získáme kombinací obou těchto rostlinek na jednom prostoru, např. v mělké misce. Mezi rozšířené kultivary Fitonia verschaffelti patří Bianco Verde se stříbrným žilkováníma a červeně žilkovaná je odrůda Janita.
Fittonie pochází z tropických dešťových lesů Kolumbie až Bolivie, a proto potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a v době vegetace jasné rozptýlené, nikoli přímé sluneční světlo. Pro zachování výrazně kontrastního zbarvení listů se doporučuje umístit ji v zimě na světlejší stanoviště. Udržovat vzdušnou vlhkost, kterou potřebuje, nám pomůže umístění květináče s rostlinou na mísu naplněnou vlhkými oblázky a rosení listů. Nejlépe se rostlině daří při 21°C až 24°C, teplota by však neměla klesnout pod 18°C a fittonie nikdy nesmí být v průvanu, jinak ztratí listy. Zálivka by měla být rovnoměrná, proto používejte měkkou odraženou vodou. Od dubna do října každých 14 dní můžeme slabě přihnojit.
- Gardenia Jasminoides - gardenie
Stále zelený keřík se smetanově bílými květy pochází z jihovýchodní Asie. Kvete od začátku léta do pokročilé zimy. Rostlinu umístěte na teplé vlhké místo, dostatečně světlé, ale chráněné před prudkým slunkem. Při nepříliš častém přesazování použíjte kyselou humózní zeminu. Gardenie nesnáší vápno, proto na zalévání používejte odstátou deštovou vodu. V období růstu ji můžete zalévat důkladně, pozdě v zimě a na jaře jen málo - rostlina má období vegetačního klidu. Umístěte ji v chladnu od 12°C do 16°C. Velkou rostlinu můžete i seříznout.
- Hydrangea macrophylla - hortensie velkolistá ( Maritima )
Tato pro své bohaté květenství oblíbená rostlina pochází z Japonska. Je to vzpřímený polokeř, vysoký kolem 35 centimetrů. Na vrcholech výhonů vyrůstají velké okrouhlé chocholíky květů v barvách bílé, růžové, červené a modré. Po jejich odkvětu rostlinu silně ostříhejte. Poté ji od května již můžete vysadit přímo do půdy, nebo do větší přenosné nádoby. Na slunou terasu není vhodná. Má ráda polostín s teplotou 15°C až 18°C a stálou vlhkost humozního substrátu s pH 5,5 až 6,5pH. Pro odrůdy modré je doporučen substrát rašelinový s 4,0 pH až 4,5 pH a s přídavkem kamence.
- Hypoestes
Olivově zelené listy s růžovými skvrnami – ty jsou na Hypoestes Phyllostachya nejnápadnější. Pochází z Jižní Ameriky a nejlépe prospívá v teplém a vlhkém prostředí. Pokud ji chcete pěstovat v obývacím pokoji, občas ji rozmazlete tím, že přes ni překlopíte velkou skleněnou vázu nebo jinou nádobu, třeba i přes noc, aby se na chvíli cítila jako doma v parném prostředí.
- Lauraceae nobilis - Laurus nobilis
Pochází s Malé Asie, Iránu a Sírie. Daří se jí ve všech tropických oblastech. Pěstuje se hlavně jako okrasná rostlina, ale využívá se i jako koření, známé jako ,,,bobkový list. Je to dekorativní rostlina, kterou si můžete sami tvarovat do požadovaných tvarů. Na pěstování je Vavřín nenáročný a odolný. Od jara do podzimu může zkrášlit váš balkon, nebo terasu a větší a otužilejší rostliny snesou plné slunce. Musíme ho však také pravidelně zalévat. Přes zimu vyžaduje chladné prostředí v místnosti s teplotou 3°C až 8°C. Větší rostliny snesou dokonce teplotu až - 2°C. V období vegetačního klidu zalévání rostliny omezíme.
- Nepenthes - láčkovka
Je to velmi rozmanitý druh masožravých rostlin v přírodě dorůstající až 20 m.
Láčkovka byla objevena již v 17 století a zprávu o ní podal francouzký guvernér E. Flacourte. Jednalo se o láčkovku madagaskarskou, která později dostala jméno Nepenthes.
Láčkovky jsou světlomilné ale přímé slunce neotužené rostlině může i spálit listy. Potřebují velkou vzdušnou vlhkost. ( 70°C až 90 °C.) V letním období je optimální teplota 20°C až 30°C. V zimním období 10°C až 18°C. Zalévat ji můžeme dešťovou vodou, nebo vodou destilovanou. Přesazovat je vhodné za rok za dva. Rostliny nehnojit.
- Nolina - sloní noha
Je příbuzná agáve. Má atraktivní chomáče šedozelených listů uspořádaných do růžic. Listy mohou dorůst délky až 90 cm.
V době květu vyraší dlouhý stvol s tisíci drobných bílých kvítků.
Nolina preferuje světlé stanoviště a střední zálivku.
- Orchidaceae - orchidej
Patří mezi největší a nejrůznorodější skupinu ( s 800 popsanými rody a 25 000 druhy )
A každým rokem se na seznam orchidejí připisuje kolem 800 dalších druhů. Pochází z tropických oblastí z mírným a horkým klimatem a najdete je po celém světě, kromně pouští a Antarktidy. Některé orchideje z čeledi vstavačovitých však můžete objevit i v naší přírodě. Pozor, jsou přísně chraněné.
Podle konkrétního druhu rostliny jsou doporučeny i konkrétní pěstební podmínky. V české kotlině se nejvíce prodávají rostliny epifitní, tedy takové, kterým stačí ke zdárnému růstu místo zeminy tzv. borka ( borová kůra ). Jsou však přihnojovány tak, aby dostaly všechny potřebné látky, jako v přírodních podmínkách. A obaly prodávaných rostlin jsou průsvitné, protože se tak nahrazuje přístup světla ke kořenům, jak to uvádí některé prameny. Zkušení pěstitelé si však pro tyto orchideje míchají substrát sami a názor na průsvitné obaly mají opačný.
A každým rokem se na seznam orchidejí připisuje kolem 800 dalších druhů. Pochází z tropických oblastí z mírným a horkým klimatem a najdete je po celém světě, kromně pouští a Antarktidy. Některé orchideje z čeledi vstavačovitých však můžete objevit i v naší přírodě. Pozor, jsou přísně chraněné.
Podle konkrétního druhu rostliny jsou doporučeny i konkrétní pěstební podmínky. V české kotlině se nejvíce prodávají rostliny epifitní, tedy takové, kterým stačí ke zdárnému růstu místo zeminy tzv. borka ( borová kůra ). Jsou však přihnojovány tak, aby dostaly všechny potřebné látky, jako v přírodních podmínkách. A obaly prodávaných rostlin jsou průsvitné, protože se tak nahrazuje přístup světla ke kořenům, jak to uvádí některé prameny. Zkušení pěstitelé si však pro tyto orchideje míchají substrát sami a názor na průsvitné obaly mají opačný.
- Peperomia caperata - pepřinec
.jpg)
Pepřince jsou ideálními rostlinami pro dekorativní sbírky, jejich krása totiž nejlépe vynikne ve skupinkách. Mezi pěstiteli jsou oblíbené zejména pro velké množství druhů, které se odlišují velikostí, barvou, ale také strukturou listů. Existují pepřince se světle zelenými listy jako například odrůda ‘Pixia’, ale také s tmavými jakoby zvrásněnými listy. Pokud po takovém pepřinci zatoužíme, můžeme zvolit Peperomia Caperata odrůdu ‘Lilian’. Existují i odrůdy, které mají listy pestrobarevné. Pocházejí z Brazílie, kde rostou v pralese, často jako epifyty. V bytových podmínkách dorůstají pepřince do dvaceti centimetrů výšky.
Zelenolisté druhy a kultivary mají rády polostín. Pestrolistým druhům se daří na světlém místě, ale ne na přímém slunci. Protože mají pepřince rády rozptýlené světlo, bude se jim dobře dařit, pokud budou sesazeny v jedné misce s dalšími rostlinami. Můžeme je velmi dobře kombinovat s břečťany, filodendrony či dračinkami.
Velmi dekorativní jsou kromě listů i dlouhá květenství, která mají podobu klasů. Bílé květenství velmi pěkně kontrastuje s tmavými listy. Pepřince vyžadují po celý rok teplotu mezi 18°C až 20°C. Substrát je třeba udržovat jen lehce vlhký. V zimě k zálivce používáme vlažnou vodu. Od dubna
do září se doporučuje každé tři týdny hnojit, vhodné je častější rosení.
Tip: pěstovat je můžeme například v kuchyni, kde jim prostředí s párou nad hrnci bude svědčit.
- Platycerium Bifurcatum - parožnatka
Od protinožců se k nám prostřednictvím Angličanů dostala parožnatka - Platycerium Bifurcatum - Ve volné přírodě žije tak, že se kořeny přichytí na kmeny nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejich hostitele. Proto o ní nemůžeme říct, že by parazitovala. Při prvním pohledu na ni by člověk jen těžko rozpoznával, že se vlastně jedná o kapradinu. Od svých příbuzných se totiž liší plnými, masivními, rozvětvenými listy, které jsou často až 1 metr dlouhé. Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, vždyť uživit takové listy, není nic jednoduchého, ale nesnáší, když na ni slunce praží přímo. Protože je to kapradina, má ráda vysokou vlhkost, a tak se ráda nechá rosit. Často si kapičky vody shromažďuje na listech, ale nikdy je nesmíme stírat, abychom nenarušili jejich jemný povrch. Rostlinu můžeme pěstovat klasicky v květináči. Efektně vypadá v závěsném košíku, který poskytuje jejím dominantním listům dostatečný životní prostor.
Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny. Aby byla její chlouba – obrovské listy – vždy v perfektní kondici, je třeba je v dostatečné míře rosit.
Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny. Aby byla její chlouba – obrovské listy – vždy v perfektní kondici, je třeba je v dostatečné míře rosit.
- Sansevieria - tenura, trifasciata
.jpg)
Oblíbená Sansevieria s dlouhými tuhými listy je ideální do suchého prostředí dnešních bytů. Daří se jí na plném slunci, stačí jí trocha vody a potřebuje přesadit pouze když jejím zbytnělým kořenům začíná být květináč malý. Zničit se jí obvykle nepodaří ani zahradnickým antitalentům.
- Schefflera - šeflera ( Arboricola, Elegantissima )
Arboricola
Tato liána původem z Taiwanu je jednou z nejoblíbenějších pokojových rostlin. Zde ji neposkytuje oporu strom, ale bambusové nebo mechové kmínky v květináči. Schefflera Arboricola roste volně v lesnatých horách jihovýchodní Asie, kde teploty nejsou příliš vysoké.
Teplé a světlé místo tedy není pro šefleru ideálním stanovištěm. Vyhovuje jí však pravidelné rosení a otírání listů vlhkou houbičkou. Na dno květináče nasypte vrstvu štěrku, aby mohl kořenový bal nasát dostatek vláhy, ale nebyl přemokřený.
- Spathiphyllum - spatifylum ( Adagio, Ardito, Castor, Cupido, Euro-Gigant, Fiorinda,
Mauna Loa, Mozart, Pallas, Petite, Prelude, Sensation, White )
36 známých druhů tohoto rodu, roste v tropických lesích Střední i Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Pro rostlinu je ideální prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Nemá ráda přímé slunce, které často poškodí její listy. Na oslabených žloutnoucích listech se pak často objevuje sviluška.
Květenství se dočkáte umístíte - li rostlinu na světlém místě. Pokud se jedná o druh spatifyla zastoupený tmavě zelenými listy, mohou se osvědčit i na tmavších místech, kde se jiným rostlinám nedaří. Zaléváme odstátou vodou z vodovodu, nebo vodou dešťovou. V místnosti by neměl být průvan a teplota by neměla klesnout pod 15°C. Pouze Spathiphyllum Vallisi původem z Panamy a Kostariky, snese nižší teplotu do 10°C
- Yucca Elephantipes - juka
Pochází ze Střední Ameriky. V domovském prostředí může vyrůst i přes deset metrů. Její špičaté nepichlavé listy snášejí plné slunce. Proto ji můžeme přes léto pěstovat venku jako kbelíkovou rostlinu. V zimě jí dejte do chladné místnosti s teplotou až 5°C a zalévejte málo. Během vegetačního období ji však stačí i mírná zálivka.
- Zamiifolia - zamiokulkas
Původem je zamiokulkas z východní Afriky - Zanzibaru.Mohutné vzpřímené, tmavě zelené, lesklé listy, dosahující výšky 50 až 80 cm a vyrůstají z kořenového systému, společně s vodorovnými oddenky. Podle země svého původu má tato dekorativní rostlina ráda poměrně teplé stanoviště s teplotou 18°C až 25°C. Proto ji můžete umístit i na slunném místě.
Potřebuje humózní půdu s trochou půdy zahradní s pH 5,0 až 6,0. Při zavlažování dbejte na stejnoměrnou vlhkost balu a vyvarujte se jeho vyschnutí.
Podle skušeností pěstitelů s touto rostlinou nejsou problémy.
- Zajímavost
Květy svícníků, např. Ceropegia Woodii, jsou jedny z nejpodivnějších na světě. Stejně jako u některých orchidejí květ na chvíli zadrží hmyz uvnitř a propustí jej až po opylení. Z hlíz vyrůstají drátkovité, převislé stonky se zelenými, šedě mramorovanými listy. Květy jsou hnědočervené, vrchní část vytváří „mříže“.
Rostlinu zavěste na světlé místo a zalévejte až po úplném vyschnutí substrátu.
Rostlinu zavěste na světlé místo a zalévejte až po úplném vyschnutí substrátu.
použité materiály : Holandská květinová kancelář a archiv