Zelené potraviny ?  

Nebezpečná vláknina

Síť ozdravných institutů v USA, ve kterých se lidé léčí skromným životním stylem, do kterého patří denní konzumace zelených nápojů. Například v San Diegu, v institutu OHI používají zelené nápoje k vnitřní i vnější léčbě již desítky let. V OHI, stejně jako v ostatních institutech, vypili jejich absolventi již stovky hektolitrů zelených nápojů.

Používají výhradně jen šťávy lisované.     Nikdy nepoužívají šejkry, nebo mixy!
Mladé travní lístečky zásadně lisují - v žádném případy je nemixují.    Proč ?

Má to empirický a historický důvod. V počátečním období totiž k několika takovým pokusům došlo.
Šťáva z rozmixovaných lístečků, ale přinesla nepříjemná zdravotní rizika. Například u pacienta s Crohnovou chorobou podráždila střevo natolik, že došlo k hospitalizaci.

Přestože je mixování napěstovaných travin levné, rychlé a díky své jednoduchosti uživatelsky přístupné - je to nerozumné. Instituty zavrhly mixování i přesto, že se v domácím prostředí pěstují jen „miminkovské“ lístečky o vzrůstu okolo 10 cm, s dosud jemnou a dužnatou vlákninou. Oč přísnější metr by měl být použit v případě průmyslové sklizně travin u kterých se již jedná o vlákninu daleko hrubší! Z polí se traviny sklízí při vzrůstu 20 až 30 cm.
Tyto listy jsou sice ještě dostatečně dužnaté, ale jejich vláknina již tak „přátelská“ není.

To je důvod, proč se travní nápoje s vlákninou smí používat jen v dávkování přísně uměřeném. Pokud by komplexní traviny měly fungovat jako „potraviny“ (i v jejím kvantitativním množství) - ohrožovaly by zdraví svých konzumentů.

Při drcení sušené trávy totiž dochází k rozpadu travního listu na mikroskopické, ale přesto problematické částečky. Velké, suché listy travin mohou organismus poškodit na viditelné - tkáňové úrovni. Každým rokem dochází například ke stovkám ošetření dětí zraněných suchými ostrými listy při hře ve vzrostlé kukuřici... Jemně nadrcený prášek ze sušených listů vypadá sice jemně, ale při mikroskopickém zvětšení již nikoliv. Pořád jde o hrubou, ostrou vlákninu, která může organismus dráždit. Neublíží mu již na viditelné (orgánové), ale na neviditelné (buněčné) úrovni.

Dalším handicapem travních nápojů s vlákninou je to, že nejsou snadno vstřebatelným „roztokem“, ale těžko stravitelnou „směsí“.

Byť je vláknina nadrcena na vyloženě mikroskopické částečky, přesto je obsah částeček v podstatě nestravitelný.

Travní drť není možné „rozpustit“, ale pouze „máčet“. Travní prášek je z většiny složen z mikroskopických, ale přesto „nerozbitých“ travních buněk.

Právě kvůli problematice stravitelnosti je u tohoto druhu travních nápojů zpochybňována jeho užitná hodnota. A to je vedle rozměru bezpečí jediná schopnost, která by zákazníka měla zajímat.

Z výše uvedeného textu ( výše uvedená fakta je možné ověřit z odborné literatury ) vychází jediný závěr. Zelené potraviny s vlákninou nebrat.

Zelený ječmen prezentovaný na těchto webových stránkách tuto důležitou podmínku čistoty produktu bez vlákniny, však splňuje.

Pro ty jež výše uvedeným tvrzením nevěří.

Konzumací komplexních travin si vytváříme neekonomicky drahou a „nutričně bohatou“ stolici. Kdo tomu nevěří, ať si nechá udělat primitivní test. Stačí vypít travní nápoj s vlákninou a dát si udělat analýzu stolice. Bude v ní detekována nejen travní vláknina, ale i v ní „uvězněné“ nutriční látky - například aminokyseliny..  

zpět